běžné kostřavy (Festuca)
jen štětinovité listy = F. sect. Festuca, typ F. ovina
listy řezat pod půlkou
listy velmi jemné, 0,2-0,5 mm široké, na průřezu +/- oválné, na průřezu sklerechym všude úzký, ale souvislý
všechny tyto druhy jsou běžné na suchých světlých místech, písčinách, vřesovištích, v borech
netvoří na starých listech žlábky
za sucha zůstávají listy oválné
F. ovina zjevně ale může 2 nevýrazné žlábky tvořit
cévních svazků 5-7
listy zelené, plucha bez osiny = F. filiformis
video
listy opravdu velmi jemné
prakticky nejde řezat
jen krátké, tvořící upravené bochánky s dominantními stébly
ale bohužel existují i rostliny s dlouhými listy, širokými až 1 mm
jsou hodně sploštělé
ty jdou řezat poměrně dobře
na průřezu je ale vždy jasně v jednotné šířce pás sklerenchymu
rostliny jsou pak hodně podobné F. rupicola
na Třeboňsku nejhojnější druh
listy ojíněné až namodralé, pluchy jasně osinaté = F. ovina
video
listy jemné, ale tvrdší než u F. filifirmis
na Třeboňsku hojně
asi jen na nesešlapávaných místech - asi na nich je jen F. brevipila
listy tužší až tuhé (ale ne drátovité), 0,5 - 1mm široké, na průřezu Y nebo V, sklerenchym nesouvislý
staré listy s minimálně jedním žlábkem
po propadnutí listu v místě chybějícího sklerenchymu
žlábek po většině boku listu - centrální rýha na "svrchní" straně se nepočítá - ta je dobře vidět i u suchých listů F. ovina
vrstva sklerenchymu rozsáhlá, ale vždy na několika místech přerušená = F. brevipila (F. trachyphylla)
listy ojíněné až šedavé
listy hodně tuhé, na pohmat velmi tvrdé
4-6 jasných rýh
cévních svazků v listu 7 a více
neupravené trsy s listy různě zprohýbanými dávajícími trsům "rozcuchaný" charakter
písčité bory, hráze, okraje cest
spíše ruderalizovaná místa
zdá se, že dominantní je na sešlapávaných písčitých a kamenitých místech
vysazována do suchých trávníků
na Třeboňsku hojně
v listu jen 3 provazce sklerenchymu = F. rupicola
video
listy živě zelené
pluchy často srstnatě chlupaté
cévních svazků 5, ojediněle 7
trsům dominují vzpřímené dlouhé listy
trsy pravidelné a "uhlazené"
trsy spíš připomínají trsy kavylů než kostřav
suchá travnatá místa
na Třeboňsku jen velmi vzácně
na rostlinách, co jsem viděl, tak byla vždy vrstva sklerenchymu souvislá, ale v těch rozích vždy jasně několikanásobně širší - to nejpodobnější F. filiformis nikdy nedělá
v obou předchozích skupinách i další druhy, ale vesměs vzácné nebo vzácnější a vázané převážně na Moravu a stř. Čechy
velké se všemi listy plochými = typ F. pratensis
pluchy bez osin a listy bez oušek = F. altissima
vlhké lesy
pluchy s dlouhými osinami a listy s obřími oušky = F. gigantea
video
vlhčí lesy
něco mezi nima
nejčastěji bez osin a s drobnými nechlupatými oušky = F. pratensis
video
jakékoliv louky
hojně vysazována
často s krátkými osinami do 2,5 mm, ouška chlupatá = F. arundinacea
vlhké louky
často vysazována
jediná výběžkatá = F. drymeja
C1, jen lesy J Moravy
dolní listy štětinovité, stébelní ploché = F. sect. Aulaxyper, typ F. rubra
všechny trsnaté
hustě trsnaté = F. heterophylla
světlé listnaté lesy
štětinovité listy s maximálně 5 cévními svazky a 5 provazci sklerenchymu
zdá se, že zcela chybí na Třeboňsku a v J polovině Vysočiny
velmi rozvolněné trsy a častěji tvořící porosty = F. rubra
video
louky
extrémně často vysazovaná
velmi variabilní
obvyklé vněpochevní výběžky
štětinovité listy vždy s více 5 cévními svazky a 7 provazci sklerenchymu
+ F. amethystina, C1, Z a S Čechy, J Morava